Umělec Filip Záruba: Vymintovat vlastní NFT a čekat na prodej s rukama v klíně rozhodně nestačí (Rozhovor)

Filip Záruba pracuje v oblasti grafického designu a vizuálních efektů od roku 1993, první zkušenosti získal v České televizi. Pracoval na reklamách pro velké mezinárodní korporátní klienty, jako jsou Walmark, Henkel, Honeywell, Davis Cup, Ford motor company, Skylink, M7 Group a Karcher. Jeho nejúspěšnějším životním dílem je dokumentární film Bufo Alvarius – The Underground Secret, pro který vytvořil velmi kvalitní 3D animace. Je přesvědčen, že NFT jsou pro umělce řešením, jak ušetřit čas a peníze. V prvním roce prodal celkem 57 kusů NFT. Za nejdražší kus zaplatil zájemce 4 146 dolarů.

Přečtěte si náš rozhovor, ve kterém hovoří o svých začátcích, technikách, které při své práci používá, a o tom, jak vnímá současný trh s NFT.

O NFT se zajímáš již delší dobu. Jak podle tebe Češi vnímají tento digitální svět a jeho propojení s uměním? Máš pocit, že ti rozumí stále více lidí, nebo je to jen pár nadšenců

Myslím, že pro mnoho lidí je to stále neprobádané území. Spousta o něm vůbec neví, a pokud ano, tak spíš slyšeli o Bored Apes nebo Crypto Punks, ale cryptoart jde často úplně mimo ně. A hejty od Bitcoin maximalistů tomu taky moc nepomáhají. Když to ale srovnám s obdobím na začátku roku 2021, kdy hype kolem NFT začal, tak k nějaké změně určitě došlo. Česká a slovenská NFT komunita se rozrůstá, přibývá tvůrců i sběratelů, ale pořád je ještě brzo, takže dobré ráno. 😉

Sám říkáš, že blockchain ti dává více svobody a dokáže ti ulevit od mnoha povinností. Uměl bys přesně popsat, jaké výhody pro umělce má, když své umění přenese (i) do digitální podoby?

Já jsem měl spíš opačný problém. Moje tvorba byla digitální vždycky, jenže u digitálního umění nebylo možné žádné dílo považovat za skutečný originál. V minulosti jsem se snažil prodávat svá digitální díla, a proto jsem v roce 2008 založil firmu 3Decor design a prodával své abstraktní obrazy vytištěné na plátně, skle, hliníku, a zejména jako tapety na stěnu. Přikládal jsem k nim certifikáty o originálním původu díla a prodával je v limitované edici 10 kusů. Prodal jsem jich stovky, ale když jste si od prodejní ceny odečetli náklady na výrobu a marketing, tak nebylo možné tvořit nějaká sofistikovanější díla, protože by se to nezaplatilo. To vše se změnilo právě díky NFT. Nyní mohu vytvořit 1/1 digitální originál a prodávat ho za cenu, kterou si zaslouží, a jeho majitel může snadno prokázat, že je jediným vlastníkem. Navíc můžu prodávat i animace s originální hudbou a taky je skvělé, že z každého sekundárního prodeje dostávám procenta. To je obrovská revoluce, zejména pro digitální umělce, jako jsem já.

V NFT prostředí se vše vyvíjí neuvěřitelně rychle a panuje zde velká soutěživost. Umělců i marketů rychle přibývá a to nutí tvůrce dostat ze sebe to nejlepší. A to je jedině dobře. Nyní za to totiž můžou být dobře zaplaceni. Jsem přesvědčen o tom, že až se budoucí generace ohlédnou za touto dobou, budou to vnímat jako největší uměleckou revoluci a explozi kreativity od dob renesance. Věřím, že to navždy změní budoucnost světa umění. A my teď můžeme být při tom a společně to budovat. Mnoho lidí si vůbec neuvědomuje, že dříve neměli digitální umělci možnost prodávat „originály“. Beeple dělal své Everydays 14 let zadarmo, každý si je mohl stáhnout. A Beeple byl šťastný, když mohl prodat pár printů za 100 dolarů. Teď je schopen prodávat NFT za desítky milionů.

Pokud jde o 3D umění, je pořád trošku podceňováno, protože lidé mají mylný pocit, že to nějak celé udělá počítač sám a že to tím pádem nemá žádnou hodnotu. Ve skutečnosti to může být mnohem náročnější než klasická malba. Tvorba ve 3D vyžaduje hluboké znalosti optiky, fyziky, kameramanského řemesla, svícení, texturovaní, digitálního sochařství, kompozice a také dobré zvládnutí velmi složitých softwarů, které zabere mnoho a mnoho let. A samozřejmě to nejde bez velmi výkonné pracovní stanice, našlapané grafické karty a drahého softwaru.

Má podle tebe tato technologie pro umělce i nevýhody? Uměl bys je pojmenovat?

Po technické stránce je to docela složité a člověk se musí neustále učit něco nového. Na každé platformě je mintování odlišné, a když je síť vytížená, tak se musí platit dost drahé gas fees. Občas mě taky omezuje velikost souboru, která je obvykle jen 50–100 MB, ale to je pro delší animaci v HD rozlišení málo, o 4K rozlišení ani nemluvě. Proto je můj poslední drop na Nifty Gateway, kde mají limit 300 MB a tam už se s delší animací v pohodě vejdu. Ale i tak ji musím mít v HD rozlišení, a ne ve 4K, jak bych chtěl.

Stále více umělců, kteří vydávají své umění i digitálně, už nezůstávají jen u metadat, ale svým držitelům poskytují i ​​různé výhody. Přemýšlel si nad tím, jak svá umělecká díla propojit s utilitami? Nebo je to něco, co přenecháváš jiným?

Prozatím ne. To má smysl spíš pro značky a PFP projekty. K některým dílům dávám obraz na plátně a v budoucnu bych rád občas udělal nějaký airdrop nebo whitelist pro aktuální majitele NFT. Ale mám pocit, že moji sběratelé žádnou utilitu ani neočekávají. Kupují díla spíš proto, že je oslovují, líbí se jim a chtějí mě podpořit. Často jim ani nezáleží na sekundárních prodejích anebo to zalistují za nějakou nesmyslnou částku jako 100 nebo 888 ETH.

Momentálně vydáváš své nové NFT Guardian of Treasures. Pověz nám více o tom, jak taková díla vznikají, kolik času do nich vkládáš a jak probíhá jejich prodej.

Hlavním nástrojem, který používám, je software Lightwave 3D. V první fázi dělám v podstatě digitální sochařství a vytvářím 3D modely, se kterými budu pracovat. Později přichází druhá fáze, kdy do scény umístím 3D virtuální kameru, vytvořím záběr, naaranžuji 3D modely do požadované kompozice, nastavím povrchy a textury pro 3D objekty a pak scénu vykresluju 3D virtuálními světly. Nakonec obraz vyrenderuji v samostatných vrstvách, abych měl nad výstupem větší kontrolu. Nyní přichází poslední fáze, kterou je postprodukce a skládání vrstev v aplikaci Adobe After Effects. Například „Guardian of Treasures“ se skládá z 35 různých vrstev. Mohu upravovat každý detail, měnit barvy, sytost, průhlednost, přidávat nové prvky, retušovat a poté vyrenderovat finální obraz.

Pokud jde o čas, tak jeden statický obraz dělám zhruba 50–100 hodin. Animaci pak v řádech stovek hodin plus pár týdnů na finální 3D rendering do plné kvality.

Věci momentálně prodávám na SuperRare, Nifty Gateway, MakersPlace, Foundation a OpenSea. Vždy šlo o 1/1 kousky, takže se prodávaly pomocí aukce. Někdy se to prodalo relativně rychle, někdy až po delší době a pár věcí je pořád ještě neprodaných. Jedinou výjimkou byl projekt Divine Amnesia, kde jsem kromě několika 1/1 prodával hlavní animaci v limitované edici 42 kusů a prodalo se to během pár hodin po zahájení. Poptávka po té hlavní animaci byla tak velká, že jsem musel udělat whitelist.

Co podle tebe určuje cenu uměleckých NFT projektů? Je to v první řadě o jménu konkrétního umělce, nebo je možné, že i méně známý umělec prodá dílo za velké peníze, když bude dostatečně kvalitní a jedinečné?

Je to určitě o jménu a také o tom, jak dlouho se umělec na NFT scéně pohybuje. Ale ne vždy to závisí na kvalitě děl samotných. Viděl jsem na scéně mnoho umělců, kteří nemají až tak kvalitní díla, ale přitom dosahují obrovských prodejů. A také jsem viděl dost kvalitních umělců, kteří bohužel pohořeli. Ale takhle to funguje i v klasickém umění, myslím.

Jsi spokojen s tím, jak vypadá trh s NFT, nebo ti na něm něco vadí?

Jsem relativně spokojený, ale pár věcí by se našlo. Obecně je celkem problém v tom, jak je trh s NFT ovlivňován celkovou situací ve světě kryptoměn. Když jdou kryptoměny dolů, tak klesá objem prodejů i cena NFT. To se u klasického umění nestává.

Další hodně otravná věc jsou scammeři. Každý den mi přijde na Twitteru, Instagramu nebo do mailu několik nabídek na „super spolupráci“. Ve skutečnosti vás ale chtějí hacknout nebo dostat na phishingovou stránku. Někteří to dělají dost sofistikovaně a člověk musí být velmi opatrný.

A v posledních měsících začíná „dělat problémy“ také umělá inteligence. Neuronové sítě poslední generace jako Dall-E, MidJourney, Stable Diffusion a další udělaly ohromný pokrok a dají se s nimi velmi snadno a rychle vytvořit úžasné věci. S tím problém nemám, je fascinující pozorovat to. Ale problém mám s tím, když to pak někdo začne mintovat jako NFT, ale „opomene“ zmínit, že je to vytvořeno AI. Trh tím bude naprosto zahlcen. Dneska už to zašlo tak daleko, že někteří lidé už nepíšou ani prompty, tzn. zadání, co má AI vytvořit. Využijí na to jinou AI – GPT3 chatbota, kterého poprosí o vygenerování popisu nějaké scény, a výsledný popis pak zadají do jiné AI, která vygeneruje obraz. Dalším čím dál větším problémem je to, že AI dokáže vygenerovat obrazy přesně ve stylu vámi zvoleného umělce a tím ho snadno vykrást a okopírovat. Obzvlášť u těch umělců, kteří ještě žijí, je to dost smutné a tvůrci AI by s tím měli něco dělat. Těžko se proti tomu brání a těžko se tomu konkuruje, protože AI tvoří obrazy v řádech vteřin. Proto si myslím, že tento rok je naprosto rekordní, pokud jde o počet vytvořených uměleckých děl.

Máš vedle tvorby čas sledovat i jiné NFT projekty? Pokud ano, které NFT projekty tě baví a do kterých jsi případně sám investoval? Ať už jde o umělecké NFT nebo jakékoli jiné?

Ani moc ne. Jsem rád, když mám vůbec čas na tvorbu. Minulý rok jsem nějaké investice zkusil, ale výsledek nebyl nic moc. Navíc nemám dost času sledovat všechny ty discordy a nebaví mě při mintování soutěžit s botama. Pokud jde o projekty, které mě baví, mám moc rád visionary art, který je ovlivněn psychedelickými zážitky, a jsem členem PsyNFT crew. Moc se mi líbí díla většiny ostatních členů. Prohlédnout si je můžete zde www.psynft.xyz.

Je podle tebe důležité, aby umělec nebo jiný zakladatel projektu uměl dobře komunikovat přes sociální sítě a uměl se „prodat“? Co vlastně hraje při úspěchu roli?

Důležité je umět o své tvorbě a o sobě vytvořit příběh, prodat se, mít konexe a zřejmě i trochu štěstí. Základem je budovat kolem sebe komunitu umělců i sběratelů a navzájem se podporovat. Ale přiznám se, že dělat to na Twitteru, je pro mě pořád trochu záhada. Také trošku bojuju s tím, že jsem v podstatě introvert, a tak mi dělá problém sám sebe propagovat. Proto moc díky za tento rozhovor, vážím si toho!

Co bys na závěr poradil začínajícím umělcům, kteří chtějí tvořit a vydávat svá díla i jako NFT?

Je to začarovaný kruh. Abyste byli v NFT úspěšní, chce to dělat velmi kvalitní díla a věnovat mnoho času budování komunity, zejména navazováním kontaktů a marketingem. To všechno vyžaduje velmi mnoho času, je to práce na plný úvazek. Jenže když nemáte dostatečně velké prodeje, nemůžete si dovolit dělat to na plný úvazek. Jednoho dne se to může zlomit a vaše investice se vrátí, ale pokud si myslíte, že stačí vymintovat pár NFT a pak jen s rukama v klíně čekat na prodeje, tak to raději ani nezkoušejte. Pořád jsme na začátku, je to běh na dlouhou trať, ale zároveň také obrovská příležitost. Důležité tedy je stanovit si dlouhodobé cíle, zanalyzovat, co přesně je potřeba udělat k jejich dosáhnutí, rozdělit si to na menší a lehčí postupné kroky a pak je prostě realizovat jeden po druhém a nevzdávat to, i když to občas může být dost frustrující. Ale to je jen můj osobní názor a vlastní zkušenost. V Česku existují mnohem úspěšnější NFT umělci než já, tak by bylo lepší zeptat se jich. Já se pohybuju hlavně v komunitě kolem visionary artu, která je dost specifická.