Návod: Nejčastější red flags a jak se vyhnout podvodům

Sběratelé, kteří se aktivně věnují NFT, chtějí být u atraktivních a potenciálně úspěšných projektů od úplného začátku. Hodně času proto tráví na Twitteru a Discordu, kde se k nim včas díky komunitě nebo vlastní rešerši dostanou informace o zajímavých, nově vznikajících kolekcích.

I díky tomu často dostanou příležitost mintovat projekty přes tzv. whitelist. Takový nákup má však svá úskalí bez ohledu na to, co všechno o projektu víme. Investoři tak riskují, že jejich nákup nemusí být úspěšný.

Může se vám stát, že se stanete obětí podvodu, proto je třeba velmi obezřetně sledovat všechny dostupné faktory, které se již v minulosti ukázaly jako tzv. „red flags“ – tedy náznaky, že něco není v pořádku. Obecně platí, že i přes existenci těchto negativních indikátorů může projekt dopadnout dobře, ale čím všímavější budete, tím bude vaše obchodování pohodovější a méně stresující. Opatrnosti není nikdy dost, dnes se proto podíváme na to, co všechno byste si měli podrobně zanalyzovat před tím, než se rozhodnete ke konkrétnímu webu projektu připojit peněženku, popřípadě dokonce investovat své peníze.

Kdo stojí za projektem?

Klíčovým faktorem jsou zakladatelé projektu. Víte, kdo stojí za projektem? Jedná se o odborníka? Jedná se o důvěryhodnou osobu? Může si tato osoba nebo tým lidí dovolit zničit svou pověst? V případě, že jde o dobře známého člověka v NFT prostoru, který se na Twitteru pohyboval dávno před založením projektu, jsou známy jeho postoje a cíle, jedná se o minimálně dobrý začátek. Mnohem větším problémem je, když není možné zakladatele projektu dohledat vůbec, případně vystupuje pouze pod přezdívkou a avatarem. V NFT se velmi často přihlíží k tomu, zda autoři projektů zveřejňují svou osobní identitu, tedy zda prozrazují například i civilní údaje. V případě projektů, jejichž zakladatelé odmítají odhalit své skutečné jméno a fotografii, existuje vyšší pravděpodobnost, že půjde o podvod. Anonymní uživatele je totiž velmi obtížné jen díky blockchainu vypátrat a v případě, že s penězi z projektu utečou, je téměř nemožné je následně postihnout. Ideální proto je, když je zakladatelem známá osobnost nebo známá společnost Web2 světa, protože tak existuje mnohem více záruk, že si nedovolí udělat podvodné schéma výměnou za zkažení své image.

Známe i několik výjimečných případů, kdy za NFT projekty stála známá jména a ve výsledku většina investorů prodělala peníze, proto je samotný tým jen jeden z mnoha faktorů, které je třeba zkontrolovat a prověřit.

V minulosti jsme se dokonce při několika velkých projektech setkali se situací, kdy si zakladatelé vytvořili falešné týmy. Imaginárním členům týmů vytvořili LinkedIn profily s fotkami a působivým CV a referencemi, které však ve skutečnosti nebyly pravdivé. Na první pohled však vypadaly tyto neexistující týmy natolik důvěryhodně, že nikoho nenapadlo ověřit si, zda skutečně pracují na pozicích, které uvádějí.

Jak tým komunikuje a jaké má sociální sítě?

Komunikace na Twitteru a Discordu je základ. Už když vidíte, že jsou příspěvky gramaticky chybné, naznačuje to nedostatečnou profesionalitu, která může signalizovat, že to autoři s projektem nemyslí vážně a nenamáhají asi ani při takové základní činnosti. Sociální média obecně napoví velmi mnoho. Všímejte si, jak rychle oficiální účet na Twitteru a Discordu roste, kolik interakcí (lajků, retweetů, reakcí či sdílení) mají konkrétní příspěvky, a občas si můžete rozkliknout i seznam těchto reakcí a podívat se, zda se jedná o reálné účty, nebo falešné profily bez profilové fotky. Pokud tým komunikuje na nabotovaných profilech, většinou se jedná o podvod. Je to velmi zásadní red flag, protože téměř všechny seriózní projekty rostou přirozeně a nejsou odkázány na to, aby si platily podvodné účty. Pro analýzu účtů na Twitteru existuje hned několik nástrojů, populární je například Twitter Audit, který zdarma dokáže odhadnout, kolik účtů je skutečných a kolik falešných. Je přirozené, že se k projektům připojí i boti, je však důležité, aby převažovaly skutečné aktivní profily lidí zajímajících se o NFT.

S kým projekt spolupracuje?

Nejlepší se vždy spojují s těmi nejlepšími a do svého kruhu přirozeně nepustí ty, kteří mezi ně nepatří, protože si nechtějí pokazit pověst. V případě, že sledujete několik důvěryhodných projektů, můžete očekávat, že tyto projekty si před začátkem spolupráce s ostatními udělají mnohem podrobnější analýzu než běžný uživatel. Od projektů si vyžádají různé podrobné informace, na jejichž základě se rozhodnou, zda budou veřejně spolupracovat. Pokud vidíte, že vámi analyzovaný projekt spolupracuje s populárními zaběhnutými projekty, je větší šance, že mu můžete věřit.

Na druhou stranu tzv. red flag je, když jde o na první pohled velký projekt, se kterým nechce nikdo další spolupracovat na užší bázi. Spolupracemi si totiž projekty cíleně budují důvěryhodnost, proto je v jejich zájmu pracovat na budování vztahů na této úrovni. Nejčastěji informace o spolupráci zveřejňují na Twitteru, Discordu nebo oficiální webové stránce.

Nutno však podotknout, že ani spolupráce není garancí úspěchu, jde jen o další malý dílek skládačky, který může investorovi v rámci analýzy pomoci dopátrat se rozhodujících informací.

Častou manipulativní technikou je zveřejňování nepotvrzených spoluprací a spekulací. Některé NFT projekty avizovaly, že budou mít kolekce se Superme či Adidas, ale druhá strana to nikdy nepotvrdila. Je proto důležité ověřovat si informace z obou stran. Dokud nejsou spolupráce potvrzeny, jedná se pouze o dohady.

Další důležitou skutečností je, že i když některé spolupráce vypadají zajímavě, mohou signalizovat přesný opak. Například v minulosti jsme se setkali s projekty, které propagovali známé celebrity hudebního světa či MMA zápasníci. I když si mohli fanoušci těchto lidí říci, že půjde pravděpodobně o zajímavou investici, ve skutečnosti jde o red flag, protože tyto celebrity pravděpodobně jen dostaly zaplaceno za to, aby projekt propagovaly, a zřejmě o něm nic nevědí ani s ním nebudou chtít být v budoucnosti přímo spojené. Jedná se o lákadlo pro komerční svět mimo NFT uživatele, které má však u většiny investorů opačný efekt.

Kolik peněz požaduje a jak to odůvodňuje?

Dalším velmi frekventovaným problémem je vysoká cena mintu. V případě, že autoři požadují více než 0.2 ETH, avšak ve skutečnosti neexistují reálné důvody pro takovou cenu, většinou se jedná o odůvodněnou pochybnost, že cílem je jen sbírat peníze a dále v rozvoji projektu nepokračovat. Jde sice o paradox, avšak řada podvodných projektů se v minulosti vyznačovala právě vysokou mint price. Autoři sice dokázali vytvořit obrovskou poptávku, která převyšovala nabídku, ovšem jen na úkor investorů, kteří měli velké oči a předpokládali, že díky vysoké ceně mintu budou vyšší i jejich okamžité výdělky.

Vysoká cena může mít své opodstatnění, například v případě art projektů, kde vymintované NFT mají uměleckou hodnotu.

Velkým red flagem je, když se NFT projekt snaží manipulovat s cenou ještě před mintem nebo během mintu. Například když vybízí investory, aby NFT z kolekce prodávali za ceny vyšší než je floor price dané kolekce. Cenou často projekty manipulují tak, že ještě před mintem zalistují několik NFT za vysoké ceny. Není radno se tím nechat zmást a je třeba zkontrolovat, jaké peněženky za nereálné částky listují.

Co tým slibuje?

Přehnané sliby jsou často důkazem, že tým chce nalákat lidi na potenciálně zajímavé plány, které jsou však často velmi obtížně realizovatelné. Právě přeplněná roadmapa, ve které naleznete například oblečení zdarma, vstupy na události, různé dárky, doprovodné NFT zdarma jako airdropy, to vše sice běžná roadmapa snese, reálně si však třeba představit, že takový projekt by musel mít obrovský tým, který by dokázal obsloužit tisíce sběratelů. Mnohem vzácnější jsou proto inovátorské roadmapy zaměřené na konkrétní činnost, ve které budou oproti zbytku projektů vynikat.

Jak bývá zvykem, ďábel se ukrývá v detailech. Když vám tým slibuje vysokou cenu NFT na sekundárních trzích, vyhněte se mu. Když vám tým slibuje, že například z prvních 1000 vymintovaných NFT bude vybírat jednoho výherce, kterým věnuje například Bored Ape Yacht Club, rovněž se mu vyhněte. Nejčastěji se jedná o tzv. cash grab projekty, které jen vysbírají peníze a navždy se vytratí.

Jak projekt nakládá s penězi po mintu?

Známe projekty, jejichž zakladatelé si okamžitě po mintu nakoupili z vybraných peněz drahé Bored Ape Yach Club NFT a navždy se po nich slehla zem. Známe také takové, jejichž zakladatelé okamžitě po úspěšném ukončení prodeje vytáhli desítky milionů přes speciální platformy a navždy zmizeli. Nesmíme zapomínat na to, že díky technologii blockchain jsou jednotlivé transakce viditelné a každý uživatel si tak může zkontrolovat, jak zakladatelé nakládají s vybranými penězi. Pokud si je rozešlou na soukromé peněženky, investoři si mohou být jisti, že je něco špatně. Předpokládá se, že po vyplacení odůvodněných nákladů by měly projekty držet peníze na účtech a postupně je využívat například k vyplacení výdajů za plnění roadmapy a podobně.